Mnoho lidí si myslí, že respektující výchova je příliš volná a permisivní.
Ve skutečnosti jde o dva odlišné výchovné přístupy. *
Podívejme se, co mají tyto výchovné styly společného a jak se od sebe liší:
Permisivní výchova (též shovívavá, volná, liberální) se stejně jako respektující výchova vyznačuje vysokou podporou a vřelostí ze strany rodičů. Rodiče v obou případech reagují na potřeby dítěte, přijímají jeho emoce, snaží se mu pomoci pokaždé, když potřebuje.
Zásadní rozdíl ale spočívá v tom, že permisivní rodiče se vyhýbají nastavování a následného držení hranic. Rodiče se staví na stejnou úroveň, jako jsou jejich děti (cítí se být spíše v roli jejich kamaráda). Často děti nechávají, aby si na věci přišly samy, a do jejich chování nezasahují. Jejich očekávání a nároky vůči dětem bývají velmi nízké až nulové.
Děti takových liberálních rodičů se neučí pracovat se zklamáním a frustrací a nebudují si tím pádem psychickou odolnost.
Dalšími projevy permisivní výchovy mohou být:
- sebestřednost – obtíže zohledňovat potřeby druhých,
- potíže s autoritami,
- nízká motivace se učit, horší studijní výsledky,
- vyšší riziko úzkostí a depresí,
- vyšší výskyt závislosti na technologiích,
- vyšší výskyt obezity a kazivosti zubů.
Respektující (nebo také autoritativní – pozor, ne autoritářské) rodičovství respektuje potřeby dítěte, ale zároveň zachovává pozici rodiče – přirozené autority, která nastavuje jasná pravidla.
Rodiče tedy mají na dítě konkrétní požadavky, jasně komunikují, co dítě má a co nemá dělat. Zároveň mu ale poskytují v plnění požadavků oporu: pokud dítěti něco nejde, pomohou mu najít způsob, jak překonat překážky.
Podle výzkumů je autoritativní (respektující) styl pro děti nejvíce přínosný.
Benefity tohoto přístupu jsou nepopiratelné:
- pozitivní řešení konfliktů (tzn. bez trestání, křiku, vyhrožování apod.) vede k upevňování a posilování vztahu mezi dítětem a rodičem,
- blízké vztahy mezi dětmi a rodiči přetrvávají i do puberty a do dospělosti,
- děti dosahují dobrých studijních výsledků,
- díky empatickému vedení a učení se dítě postupně učí přebírat za svoje činy zodpovědnost a následně samo hledat řešení,
- dítě si získává schopnost obhájit si a prosadit svůj názor,
- děti jsou šťastné a okolí je vnímá jako odpovědné, je s nimi radost trávit čas.
Často kolem sebe vidím, jak se dnes rodiče snaží vychovávat děti respektujícím stylem. Nechtějí, aby jejich děti zažívaly to, co zažili oni sami před lety, kdy autoritářská výchova (tedy tvrdá výchova založená na trestech) byla normou.
Problém je, že tito rodiče často neví, jak nastavovat hranice bez křiku a bez trestů.
A tak se buď uchylují zpět k tradičním výchovným postupům, nebo sklouzávají k permisivnímu rodičovství.
Dobrá zpráva je, že principy autoritativního rodičovství si lze osvojit.
Učím je ve svých kurzech a mohu vám je předat i v rámci osobních konzultací.
Moji aktuální nabídku kurzů najdete ZDE.
* Současná klasifikace definuje 4 hlavní styly výchovy:
- Autoritářský
- Shovívavý / permisivní
- Zanedbávající
- Autoritativní / demokratický / respektující
Jejich kompletní charakteristiku (včetně následků, které si děti nesou do dospělosti) shrnuji stručně a přehledně v bodech v PDF, které si můžete zdarma stáhnout ZDE.
